• česky

Slovníček pojmů

Užitná plocha

Užitná plocha budovy se měří uvnitř vnějších stěn, ale nezahrnuje:

  • konstrukční plochy (např. plochy komponent, které vytyčují hranice stavby, podpěry, sloupy, šachty, komíny)
  • funkční plochy pro pomocné využití (např. plochy, kde jsou umístěna zařízení topení a klimatizace nebo energetické generátory)
  • průchozí prostory (např. schodišťové šachty, výtahy, eskalátory)

Součástí celkové užitné plochy obytné budovy jsou plochy používané jako kuchyně, obývací pokoje, ložnice a místnosti s příslušenstvím, chodby a sklepy

Užitková plocha

Zastaralý výraz z dnes již neplatné vyhlášky

Užitkovou plochou bytu se rozumí součet ploch všech jeho místností včetně místností vedlejších, bez ploch domovního vybavení včetně sklepů.

Obytné místnosti (m2)

Za obytnou místnost se považuje místnost určená k celodennímu pobytu, o podlahové ploše minimálně 8 m2, ve které je zajištěno dostatečné denní osvětlení, přímé větrání a dostatečné vytápění.

Zastavěná plocha (m2)

Zastavěná plocha je plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podlaží do vodorovné roviny upraveného terénu. Neuvažují se izolační přizdívky.

Obestavěný prostor (m3)

Obestavěný prostor rodinného domu je součtem obestavěných prostor základů, spodní a vrchní části objektu a zastřešení. Obestavěný prostor základů je dán kubaturou základových konstrukcí. Obestavěný prostor objektu a zastřešení je ohraničen vnějšími plochami obvodových konstrukcí, dole rovinou spodní úrovně podlahové konstrukce a nahoře vnějšími plochami střechy.

Rozměry domu (m)

Rozměry domu se rozumí vzdálenost mezi krajními body objektu v daném směru, zjednodušeně se jedná o největší vzdálenost mezi protilehlými stěnami objektu.

Optimální rozměry pozemku (m x m)

Optimálními rozměry pozemku se rozumí doporučené rozměry pozemku z pohledu splnění veškerých odstupových vzdáleností rodinného domu od sousedních pozemků. Nejedná se tedy o minimální rozměry, jde o doporučené rozměry, které zahrnují jak vliv požárních odstupových vzdáleností, tak doporučení z hlediska efektivity využití plochy pozemku.

Výška domu (m)

Výška domu (stavby) je maximální výška budovy, tj. výška nejvyššího hřebene budovy, ke které se přičítá uvažovaná výška podlah 1. NP nad upravený terén.

Úhel sklonu střechy (o)

Úhel sklonu střechy je úhel mezi povrchem střechy a vodorovnou linií domu. Sklon střechy bývá často stanoven v územním plánu lokality. Před objednáním kompletního typového projektu rodinného domu doporučujeme ověřit na stavebním úřadě, zda pro dané území je dáno omezení pro sklon střechy. Zjištěním této informace se vyhnete následným komplikacím v rámci stavebního řízení.

Terasa

Terasa je venkovní část stavby určená většinou k praktickým i architektonickým účelům. Terasa bývá větší než balkón, její umístění je většinou nad úrovní terénu, výjimkou nejsou ani střešní terasy. Terasa bývá primárně určena k pobytu osob, např. za účelem relaxace, společenských akcí i dalších aktivit jako je grilování, opalování apod. Na rozdíl od balkónu terasa nevystupuje z hmoty architektury, od lodžie se liší tím, že není zastřešená.

Balkón

Je plošina se zábradlím vyčnívající z obvodového zdiva.

Lodžie

Je zastropený prostor v budově otevřený navenek do exteriéru a oddělený jen sloupy nebo zábradlím. Na rozdíl od balkónu nevystupuje ven z obvodové zdi. V tomto smyslu je malá lodžie běžná v současných obytných domech, včetně panelových.

Tvar střechy

tvar střechy

Skeletová stavba

U skeletových staveb obvodový plášť nespolupůsobí při přenosu zatížení a plní výplňovou a ochranou funkci. Skeletová stavba je kostrová stavba - tedy nosný systém železobetonových, ocelových a nebo dřevěných staveb. Tento nosný systém se skládá ze svislých sloupů s vodorovnými trámy tvořících sdružené patrové rámy, které jsou uspořádané ve svislých rovnoběžných rovinách kolmo nebo podélně k průčelí, nebo ve dvou k sobě kolmých rovinách, které tvoří prostorový rám.

Skeletové nosné konstrukce se u nás v minulosti využívaly pouze pro výstavbu průmyslových objektů, skladovacích prostor, obchodních center apod. Nyní je však tato technologie poptávaná a využívaná i při výstavbě rodinných domů.

Skeletová konstrukce umožňuje architektům navrhovat stavby s velkým otevřeným prostorem, aniž by bylo nutné prostor dělit nosnými konstrukcemi a umožňuje vytvářet otevřené části v obvodovém plášti s použitím velkých prosklených ploch, konstrukční prvky předsazené před obvodový plášť i obvodový plášť zcela nezávislý na vlastní konstrukci.
Skeletové stavby se betonují na místě (monolitické), nebo se přímo na stavbě montují z jednotlivých dílců a prefabrikátů. Realizace stavby probíhá nasucho, bez využití pojících hmot, spoje skeletové stavby jsou prováděny šroubováním a v případě potřeby je tedy lze snadno rozpojit. Stavba obsahuje oproti běžným systémům výstavby menší množství konstrukčních prvků a je ihned po dokončení plnohodnotně obyvatelná a využitelná.

Pro investora a stavební firmu je velkou výhodou krátká doba realizace výstavby, možnost stavby nezávisle na počasí, minimalizace zemních prací a dlouhá životnost domu. Projektantovi tento systém přináší širší možnosti přizpůsobení se tvarovým požadavkům projektu.